Sunday, March 30, 2014

Ewa Farna - Ticho (Fraction)


Ticho láká němý chlad,
posílá ho do nálad,
do slov „Vážně tě mám ráda“
a možná i dál…

Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.

Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.

Tichu vládne němý pláč,
nečitelný je to hráč.
Štěká ten, kdo není rváč,
dnes víc ty ho znáš.

Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.

Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.

Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.

Ze střípků vět
skládáme svět.
Hlas cítím i v posledních pádech,
bere mi dech a já…

Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.

Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.

Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.

Ewa Farna - Mels me vubec rad

1. Zavolá nebo přijde.
Prostě řek: „ Jak to vyjde .“
Doufám, že jsi sám.
Svůj klid neovládám.

2. Zmizela i moje víra,
na lásku se přece neumírá.
Tak dál se ptám,
proč tě nezajímám ?
Na strach se nevymlouvám
úsměv, ten předem vzdám.

R: Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát,
tak měl´s mě vůbec rád – aspoň trochu rád ?

3. Zavolá nebo přijde,
Prostě řek: „Snad mi to tak vyjde. “
Doufám, že jsi sám.
Svůj klid neovládám.
Na strach se nevymlouvám,
úsměv, ten předem vzdám.


R: Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát.
Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát:
„ Měl´s mě vůbec rád, prostě rád, někdy rád ?“
Zavolá nebo přijde....

Tak měl´s mě vůbec rád?
To nedovolím!
Vím, že můžu řvát.
Nebudu v koutě stát,
a jen se hloupě ptát...
2x Měl´s mě vůbec rád ?

Ewa Farna - Maska

Přijdeš se smát,
přijdeš si hrát,
ke všem se tváříš jako bys měl rád.
Masku máš! Příjemnou!
Pro všechny neviditelnou!

Falešnej smich a v očich hřich,
na rtech jen rádoby fakt,
co nás všechny zmáť !
Přestaň lhát,
do očí pravdě se divat nestíháš!

Sundej masku svou!
Tak, co jsi zač?
Vim, není to lehkě, poznat svou tvář!
Zkus to, i když víš, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíž.
Sundej masku svou!
Ty jí máš...

Přestaň se smát, přestaň si hrát,
ke všem se tvářit, jako bys měl rád.
Masku máš! Příjemnou!
Tak napodobitelnou!

Zkoušíš to zas a v očích pláč,
tohle není už krása,
kterou poznals rád.
Pravda vítězí,
pak svědomí ti radost utopí!

Sundej masku svou!
Tak, co jsi zač?
Vim, není to lehkě, poznat svou tvář!
Zkus to, i když víš, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíž.
Sundej masku svou! Tak, co jsi zač?
Běž nakonečnou tmou!
Poznat svou tvář!
Věř a přijde den s tím správným pocitem.
Tak neboj se a zařvi sám:
"Sundej masku svou!To jsem já!“
..to jsem,jsem to já...to jsem,jsem to
já...to jsem,jsem to já...
TO! JSEM! JÁ! JÁ!!!

Sundej masku svou!
Běž nakonečnou tmou,
zařvi: to jsem jááááá!

Zkus to, vim, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíží
Přjde den s tím správným pocitem,
no tak, co jsi zač? Ukaž pravou tvář!
Pravda vítězí a sám to víš
a s ní příběh snů je blíž
Zařvi: to jsem já!

Sundej masku svou!
Tak, co jsi zač?
Vim, není to lehkě, poznat svou tvář!
Zkus to, i když víš, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíž.
Sundej masku svou! Tak, co jsi zač?
Běž nakonečnou tmou!
Poznat svou tvář!
Věř a přijde den s tím správným pocitem.
Tak neboj se a zařvi sám:
"Sundej masku svou!To jsem já!“

Sunday, March 16, 2014

MAJKA CURTIS BLR - BELEHALOK

Ref.
Kicsikét szük a világ nekem,
Keresem benne még a helyem,
Nem látom tisztán a holnapot,
Lehet hogy ebbe én ma még belehalok!

Félig telt poharak az asztalon,
Ha úgy tartja kedvem, néha beleiszom,
Szólj rám, ha egyszer véletlen,
össze futunnk, egy másik életben!

BLR:
Volt amikor azt hittem, hogy nincs ami megállít,
De tudom, ha esik, a magamfajta megázik,
Megbecsülöm már, hiszen hamar elillan a gyönyör,
Hiába mászok ki, mindig jön ugyanaz a gödör!

Felismertem már, s meg is bántam a hibáim,
Hiszem, hogy odafenn meghallgatják az imáim,
úszom az árral s hiába látom: messze a part,
Az éj leple alatt, én csak tovább írom a dalt!

Nem tudom mi lesz majd, ha megunom az egészet,
De még ezt itt hagyom nektek, mielőtt lelépek,
én a szívembe zárok mindenkit, ki megértett,
és hitt bennem, engem már csak ez éltet!

Eddig sem adtam fel a hitem, ezután se fogom,
Akkor sem, ha becsúszik az élettől egy-két pofon,
Míg a szívemben bármi lesz , ha sírni lesz is okom,
Mindig ott lesz velem: a papír, a toll, a mikrofon!

Ref.
Kicsikét szük a vilg nekem,
Keresem benne még a helyem,
Nem látom tisztán a holnapot,
Lehet hogy ebbe én ma még belehalok!

Félig telt poharak az asztalon,
Ha úgy tartja kedvem, néha beleiszom,
Szólj rám, ha egyszer véletlen,
össze futnánk, egy másik életben!

Emlkszem, egsz mst akartam, ez eltt 10 vvel,
Akkor mg azt hittem, brkivel elbnok fl kzzel,
Kellett egy vtized, hogy r tudjak jnni,
Hogy ami meg fog lni, az nem a tbbi ember,
Hanem az n-kzpont rendszer, amit pont azrt hoztam ltre
Hogy ne kerljek trbe! s nzd meg: hogy mit adott most az Isten,
Mert semmim sincsen, sszedlt minden, megsznt amiben hittem!

Kellett volna a sorstl, egy bds nagy pofon!
Ami akkort csattan az arcomon,
Hogy eszembe sem jut, hogy melyik a rossz t,
Valami kz, ami visszahz!

De nem volt senki, aki pldt mutatott volna,
Apm rgen elment, anym meg mond meg, minek is szlna,
Mikor gy is tudja hogy a fia az, csak egy npusztt barom,
Ha kell 100 fokon gek, s a vlemnyt mind le szarom!

s hiba van pnz a zsebemben, ha szlka vagyok a szemedben,
Nektek rtam a dalokat, gyhogy jusson eszedbe:
Mikor engem kritizlsz, kicsikt magadat is bntod,
Mert grbe tkrt mutatok neked, amiben sajt magad ltod!

Nem kell hogy arrl szljon minden nta, mekkora raj vagyok,
Nem kell hogy azt hidd: n brmit, brhol megkapok!
10 ve prblok, ugyan az a src lenni,
De megvltozott a vilg, n is megvltoztam ENNYI!

Ref.
Kicsikt szk a vilg nekem,
Keresem benne mg a helyem,
Nem ltom tisztn a holnapot,
Lehet hogy ebbe n ma mg belehalok!

Flig telt poharak az asztalon,
Ha gy tartja kedvem, nha beleiszom,
Szlj rm, ha egyszer vletlen,
ssze futnnk, egy msik letben!

Curtis:
J pr gond, amit sajnlom megltem,
Igaz t, mit a hamisra cserltem,
Volt sok fjdalom, azta elgtek,
Angyalok kvettek, imik elrtek!

Voltam rossz plda, szlka a szemekben,
gre nzek, rzsafzr a kezemben,
Mondtk pran mr: sohasem felednek,
s ha nem leszek, akkor is szeretnek!

Sokszor volt nekem is, hogy knny hullott a szemembl,
Mit magamnak hittem, ki folyt a kezembl,
Csaldsban, fjdalomban, mit is vrhatnk,
Isten, vagy rdg eltt, tiszta szvvel llhatnk!
Nem voltam nagymen, ki szinte mindent megtehet,
Vagy gazdag csald sarja, aki egy lapra feltehet,
Brmit, mert neki semmi sem szmt,
Kis koromtl kezdve csak a bn, ami csbt!

Ref.
Kicsikt szk a vilg nekem,
Keresem benne mg a helyem,
Nem ltom tisztn a holnapot,
Lehet hogy ebbe n ma mg belehalok!

Flig telt poharak az asztalon,
Ha gy tartja kedvem, nha beleiszom,
Szlj rm, ha egyszer vletlen,
ssze futnnk, egy msik letben!




Tereza Kerndlová - Schody z nebe


Jak kámen tíží andělský střílny,
a na nás dva teď čekají, hledají cíl,
hned na první moment zaměří, střílí,
hroty svých střílí.

A Bůh už ví, že jdou šílený blázni,
co na cestě svý prsten si daj, neváží,nesčítaj,chtěj se jen sblížit
a on je vyslyší.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení.

Kdo neletí, nepadá z vysoký výšky
a andělé teď rozstřílí omšelý svět
nás dva ve tmě rozkmitaj
jak plamen svíčky
plameny svíčky.

A z očí, co čtou, nevyčtou z knížky
a v dlouhý frontě museli stát
řada vyšla na ně dva, zůstanou svými
a on je vyslyší.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení.

Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni.
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení
Uuuuuuuu
Já vím, že teď už nás hlídá.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh, ví že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení. (2x)