Sunday, April 15, 2018

NELA KAILOVÁ- S TEBOU NEBO BEZ TEBE

Každý ráno když se vzbudím přesně o třetí
Tuším že jsem se stal tvojí další obětí
Každý ráno když se vzbudím a kouknu se do nebe
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe

Každý ráno když úsměv tvůj mě chytne do pasti
Cítím se jak když stojím nad hlubokou propastí
Jsi jak pavou co si svý sítě na mě předem upřede
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe

Ráno jsi chladná a večer hoříš jako plamínek
Moji kapsu vyplundruje pár mizernejch vzpomínek
Budu muset kvůli tobě ještě jít hodně do sebe
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Nevím jestli mám žít s tebou nebo bez tebe

Nemůžu se ale teďka rychle rozhodnout
Asi budeš muset večer pohledem mě probodnout
A já doufám že než se ti tenhle pokud povede
Rozhodnu se jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Rozhodnu se jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Rozhodnu se jestli mám žít s tebou nebo bez tebe
Rozhodnu se jestli mám žít s tebou nebo bez tebe

Sunday, March 25, 2018

Rúzsa Magdolna - Jel

Szekér a sorsunk, két angyal húzza
Nevet az egyik, a másik már unja
Fekszünk itt hátul, altat a szél
Ne siess kedves, van előttünk még

Menni, menni, menni míg csak útra találsz
Hagyni, hagyni, hagyni, hogy csak vigyen a vágy
Élni, élni, élni úgy, hogy semmit se bánj
És szemedben a jel, hogy látod amit kell
Szemedben a jel

Arcodat néha emeld a fénybe
Halkul egy líra, ne legyen vége
Mondd amíg mondom, kezünk még kér
Csak ennyit kell tudnod, míg hajt a vér

Menni, menni, menni míg csak útra találsz
Hagyni, hagyni, hagyni, hogy csak vigyen a vágy
Élni, élni, élni úgy, hogy semmit se bánj
És szemedben a jel, hogy látod amit kell
Szemedben a jel

Itt álltunk már mind, és ettünk a fáról
Hangos a szél ezen a nyáron
Miénk az ég, ami mindig kék
Csak ennyit kell tudnod, amíg hajt a vér

Menni, menni, menni míg csak útra találsz
Hagyni, hagyni, hagyni, hogy csak vigyen a vágy
Élni, élni, élni úgy, hogy semmit se bánj
És szemedben a jel, hogy látod amit kell
Szemedben a jel

Menni, menni, menni míg csak útra találsz (Amíg hajt a vér...)
Hagyni, hagyni, hagyni, hogy csak vigyen a vágy,
Élni, élni, élni, úgy, hogy semmit se bánj.
És szemedben a jel,
Hogy látod, amit kell
Szemedben a jel.

Sunday, March 18, 2018

Rúzsa Magdolna - Egyszer élsz

Gurul az első könny
Már tudom mi a csók
Valami így is hozzád köt
Nyomunkba drágakövet szórt
Lehet a repülés kevés
A zuhanás kell majd
A lelkünk lassan földet ér
Aztán csak egyszer élünk

Te is egyszer élsz

Lehet néha lent is jó
Lehet néha fent is rossz
Ez látod egy nagy folyó
Mindig a partra hoz
Lassan padunkra ül a tél
Ősz hajunk rég térdig ér
Már húz a fény felé
Hisz tudod egyszer élünk

Te is egyszer élsz

Lehet a repülés kevés
A zuhanás kell majd
A lelkünk lassan földet ér
Aztán csak egyszer élünk

Te is egyszer élsz

Lucie Vondráčková - Nad Vltavou

Mně se zdává o šepotání
katedrálních arkád
že dál chodím
tím městem dávným
že ho znám, a nikdy nepoznám

Mně se stýská
po vznosných síních
forbínách všech malých divadel
po setkáních, tvým pousmání,
podloubí, kde na mě čekává
jen na mě čekává
ten nej

Nad Vltavou
Nad Vltavou
Praha si tančí chůzí houpavou
Ať mraky jdou
kam mraky jdou
s ní napořád už mý sny zůstanou

Tak ti zpívám
o putování
velkých dálkách Panta rhei
zvonek snů tvých vítězících
po tom všem že se ti nestýská
už nikdy neříkej
že ne...

Nad Vltavou
Nad Vltavou
Praha si tančí chůzí houpavou
Ať mraky jdou
kam mraky jdou
s ní napořád už mý sny zůstanou

Kam se naše dráhy ženou
kolik zvládnem bolestí?
Kolik nám dvěma jich láska schovává?
A jestli půjdu s tebou
komu z nás se poštěstí?
Co kde začíná, kdo dál se potkává

Nad Vltavou
Nad Vltavou
Praha si tančí chůzí houpavou
Ať mraky jdou
kam mraky jdou
s ní napořád už mý sny zůstanou...

Thursday, February 15, 2018

Mohácsi Brigi - Szerenád

Mennék minden nap hozzád
mennék minden nap vele
tudom annyi minden vár még rám
többet nem titkolhatom oh h mennyire imádom
meg változtatta az életem
el vakít a napsugár tudom mindig gondol rám
ha hív a szív hát menni kell
annyi boldogságot hoztál nekem kedvesem
rád merem bízni az életem


Refrén : (2x)
mindig hozzád húz a szívem
mindig téged szeretlek
annyi átvirrasztott éjszakán mindig úgy öleltelek
minket össze köt szívünk minket össze
köt a vágy ez egy romantik új szerenád


meg köszönni szeretném azt a sok sok figyelmet
azt h minden nap vagy nekem
most már jobb az életem
van ki fogja két kezem
hát engedlek a szívemhez közel
el vakít a napsugár tudom mindig gondol rám
ha hív a szív hát menni kell
annyi boldogságot hoztál nekem kedvesem
rád merem bízni az életem

Refrén.(3x)

Naty Hrychová - Bez hranic

Chci mít více prostoru,
jak dolů tak i nahorů.
Doprava i doleva,
to by byla úleva.
Kde má život hranice,
za nimi žít se mi chce.
Hranice je na hraní,
ale nejlepší je jít za ní, jít za ní... za ní.

Stačí přece jenom chtít,
dveře klece otevřít.
Za mříží se nemotat,
a zase nadechnout se života.
Moje duše je svobodná,
proč nemohla bych být i já.
Duše je svobodná,
co je duše když nejsem to já.

Až jednou se potopit,
co tam asi může být.
Pode dnem je další dno,
nové dobro a staré zlo.
Svět je jenom planeta,
vyrazím si ze světa.
Za vesmírem je vesmír
a kdo se bojí dál nesmí, dál nesmí... nesmí.

Stačí přece jenom chtít,
dveře klece otevřít.
Za mříží se nemotat,
a zase nadechnout se života.
Moje duše je svobodná,
proč nemohla bych být i já.
Duše je svobodná,
co je duše když nejsem to já.

Můžem dělat cokoliv,
za sebou nechat obzory.
Energií jsme nabytý,
tak nechte si svý limity.
Z kůže můžem vyletět,
svobodu chcem tady teď.
Jsme už vážně zoufalý,
naše těla nám jsou malý, jsou malý... jsou malý.

Stačí přece jenom chtít,
dveře klece otevřít.
Za mříží se nemotat,
a zase nadechnout se života.
Moje duše je svobodná,
proč nemohla bych být i já.
Duše je svobodná,
co je duše když nejsem to já.

Stačí přece jenom chtít,
svoje srdce otevřít.
V obavách se nemotat,
pustit se ve dnu proudu života.
Moje duše je svobodná,
proč nemohla bych být i já.
Duše je svobodná,
co je duše když nejsem to já.

Naty Hrychová - Mému andělu

Na hladině jsem viděla
za sebou jasnou záři.
V ní poznala jsem anděla,
zrcadlil se v mé tváři.

Třebaže celý ze světla
jak stín mě doprovází.
Do nebes bych s ním vylétla,
jen křídla, ta mi schází.

Znáš mě líp, než já se znám,
cestou mou mě provázíš.
Zvedám oči ke hvězdám,
ptám se, kde máš svoji skrýš?

V srdci svém tě potkávám,
v jeho tichu tvůj hlas zní.
Málo, tak málo tě znám,
vyslechni mé volání!

Ve chvílích smutku častokrát
lidé umí být krutí.
Cítím ho při mně s láskou stát,
bere mě do perutí.

V dobách mrazů zlých cítím žár
dík jeho vřelým dlaním.
Láska mě jako křídel pár
vynese vzhůru za ním.

Znáš mě líp, než já se znám,
cestou mou mě provázíš.
Zvedám oči ke hvězdám,
ptám se, kde máš svoji skrýš?

V srdci svém tě potkávám,
v jeho tichu tvůj hlas zní.
Málo, tak málo tě znám,
vyslechni mé volání!