Tereza Kerndlová - Schody z nebe

Jak kámen tíží andělský střílny,
a na nás dva teď čekají, hledají cíl,
hned na první moment zaměří, střílí,
hroty svých střílí.

A Bůh už ví, že jdou šílený blázni,
co na cestě svý prsten si daj, neváží,nesčítaj,chtěj se jen sblížit
a on je vyslyší.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení.

Kdo neletí, nepadá z vysoký výšky
a andělé teď rozstřílí omšelý svět
nás dva ve tmě rozkmitaj
jak plamen svíčky
plameny svíčky.

A z očí, co čtou, nevyčtou z knížky
a v dlouhý frontě museli stát
řada vyšla na ně dva, zůstanou svými
a on je vyslyší.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení.

Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni.
Bůh ví, že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení
Uuuuuuuu
Já vím, že teď už nás hlídá.

R: Bůh ví, že chci umřít vedle tebe
stráží jsme odhaleni
Bůh, ví že ty schody co jdou z nebe
scházím v tvým opojení. (2x)