Sunday, November 8, 2020

Lucie Vondráčková - Kdy vzlétnu já

 Vítr mě zná a láká
a co dál se slunce ptá?
Hvězdy znaj duši mou
a zvou mě otázkou:
"kdy vzlétnu já, kdy vzlétnu já?".
Má se to stát, nechci žít jak svázaná.
Kdo mě má rád,
bude hádat v čem jsem svá.
Má duše chce víc, jsem rebelka posedlá
jedním velkým snem - kdy vzlétnu já?
Oooooooooooo.......
"V závětří stůj" mi říká nejistý strach,
ten mé sny vzdá.
Na srdce dám, to líp ví, kdy přijde čas,
kdy vzlétnout má, kdy vzlétnout má.
Má se to stát, nechci žít jak svázaná.
Kdo mě má rád,
bude hádat, v čem jsem svá.
Má duše chce víc, jsem rebelka posedlá
jedním velkým snem - kdy vzlétnu já?
Budu lítat si bez hranic okouzlená
a potká mě všechno co svět pro mě má
a dá, svět pro mě má a dá, Tebe mi dá.
Má se to stát, nechci žít jak svázaná.
Ty mě máš rád,
můžeš hádat v čem jsem svá.
Má duše chce víc, jsem rebelka posedlá,
tímhle velkým dnem - s Tebou vzlétnu já!
Oooooooooooo........

LUCIE VONDRÁČKOVÁ - Solnej sloup

 

Ještě mi scházíš,
Pryč neodcházíš,
Ještě tě v mysli skrývám,
Ještě tě slýchám.
Ještě se bráním
Tvým pousmáním,
Ještě se proměním
Jenom tvým objetím.
Jenže tu nejsi víc,
Tak komu mám říct,
že samým chozením
Zkamením.
Hlavně neotáčej se a zkoušej jít
Tu spoustu dní, tu spoustu dní,
Neotáčej se, kde smí se stát,
Je kousek dál, zas kousek dál
Všech řek nekončící proud,
Kde potkává se s oblohou,
Tam já musím jít za tebou.
Co neobcházím,
Mi nedochází,
Než tebe pochopím,
Kolizi způsobím.
Někam si pádí
Mý odhodlání,
Solnej sloup v srdci mám,
K němu se prodírám.
Prý tam už nejsi sám,
Tím se nezabývám,
Já prostě pole - lán
Pospíchám.
Hlavně neotáčej se a zkoušej jít
Tu spoustu dní, tu spoustu dní,
Neotáčej se, kde smí se stát,
Je kousek dál, zas kousek dál
Všech řek nekončící proud,
Kde potkává se s oblohou,
Tam já musím jít za tebou.
Kam dcery Lotovy si jdou,
Stejně tě nikdy nenajdou.
Ohlídnu se za duhou,
Zůstane jen solnej sloup.
Hlavně neotáčej se a zkoušej jít
Tu spoustu dní, tu spoustu dní,
Neotáčej se, kde smí se stát,
Je dál, zas kousek dál, se zdá.
Neotáčej se a zkoušej jít
Tu spoustu dní, tu spoustu dní,
Neotáčej se, kde smí se stát,
Je dál, zas kousek dál, se zdá
Všech řek nekončící proud,
Kde potkává se s oblohou,
Tam já musím jít za tebou.