Thursday, February 15, 2018

Naty Hrychová - Mému andělu

Na hladině jsem viděla
za sebou jasnou záři.
V ní poznala jsem anděla,
zrcadlil se v mé tváři.

Třebaže celý ze světla
jak stín mě doprovází.
Do nebes bych s ním vylétla,
jen křídla, ta mi schází.

Znáš mě líp, než já se znám,
cestou mou mě provázíš.
Zvedám oči ke hvězdám,
ptám se, kde máš svoji skrýš?

V srdci svém tě potkávám,
v jeho tichu tvůj hlas zní.
Málo, tak málo tě znám,
vyslechni mé volání!

Ve chvílích smutku častokrát
lidé umí být krutí.
Cítím ho při mně s láskou stát,
bere mě do perutí.

V dobách mrazů zlých cítím žár
dík jeho vřelým dlaním.
Láska mě jako křídel pár
vynese vzhůru za ním.

Znáš mě líp, než já se znám,
cestou mou mě provázíš.
Zvedám oči ke hvězdám,
ptám se, kde máš svoji skrýš?

V srdci svém tě potkávám,
v jeho tichu tvůj hlas zní.
Málo, tak málo tě znám,
vyslechni mé volání!

No comments:

Post a Comment